Příběh o Serenity část 1

17. srpna 2009 v 17:25 | Reader Of Mind |  <<Píšu>>
pokusila jsem se něco sesmolit ...



Příběh vypráví o šestnáctileté Serenity Daslin, pochází z krásné země - Argentiny.
Žila docela normální až do chvíle, kdy se do jejího města, Buenos Aires, přistěhovala jedna rodina, schodou okolností do domu po jejím stařičkém sousedovi Peteru Samsonovi, který v loni v létě zemřel. Dům, který teď vlastní Ta rodina se jí vždycky líbil, má obrovskou a krásnou zahradu s jezerem jako v pohádce. Její nový sousedé byly Foxovi, jejich rodian byla tříčlenná, otec cca 37 let, syn 17 let a dcera 5 let. Otec rodiny se jmenoval Dean Fox, ten mladý neuvěřitelně krásný kluk je Egon, a jeho malá roztomilá sestřička se jmenuje Danielle.
Ale teď zpátky k Serenity, nebo jak jí doma nazývají Seri. Seri bydlí pouze s matkou Kate(35 let), jejich dům je skromný, ale útulný. Kate před deseti lety zemřel manžel, otec Seri, Josh. Byla dlouhou dobu velmi smutná, ale snažila se na to nemyslet a věnovat se malé Seri - jediné co jí po Joshovi zůstalo.
Pohled Seri
Poprvé kdy jsem uviděla Egona, pomyslela jsem mi "Bože ten se mi snad jen zdá, je tak krásný, škoda jen že si mě nikdy nevšimne". Myslím že nejsem moc oblíbená, mám jen pár přátel, popravdě mám jen 3 pravé kamarády a sice Holy a Destiny Crayovi - dvojčata, a třetím je můj kamarád už od školky Tony Martínez. A taky nejsem moc hezká. Ten si mě nikdy nevšimne. Takle jsem si přemítala cestou do školy, když jsem ho zahlédla jak vychází z domu. Přemýšlela jsem o tom celou dobu, tím přemýšlením mi uběhl celý den ve škole velmi rychle. KDyž jsem se courala domů najednou jsemuslyšela "Ahoj sousedko" byla sem mimo, on semnou mluví? "Ahoj sousede" řekla jsem s úsměvem " Jak se ti tu líbí?" ptala jsem se, snažíc se udržet nějaký rozhovor "No líbí, ale teda jak to můžeš v tý škole přežít? ty učitelé jsou naprostý trýznitelé" stěžoval si, načež jsem se zasmála "Zvykej si, a odkud jste se vlastně přistěhovali?" začínám si myslet že jsem moc zvědavá, "Bydlely jsme v New Yorku, ale něják nám to tam nesedělo, potřebovali jsme město jako je tohle" to už jsme byly u našich domů ... najednou se rychle přiřítila Danielle " Ahoj, jak se jmenuješ?" dělala jsem že o nich moc nevím "Danielle, ale můžeš mi říkát Daný" odpověděla "dobře Daný" usmála jsem se na ni ...
"Serenity!!!!!" a jé volá mě máma "musím jít, měj te se" řekla jsem na rychlo a utíkala za mámou
"To je dost, že jsi tady" říká naštvaným halsem "Ale, mami co se děje? vždyť jsem doma včas."

................
Pokračování příště?!
1) líbí se vám příběh?
2)co myslíte že se děje?
3)mám pokračovat?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama